Kypr | řecké ostrovy | Athény | cesta Iónským mořem a Itálie

 V neděli (18.5.) večer jsme se rozloučili s Izraelem a na kypreské lodi Nissos Kypros jsme vypluli vstříc dalekému domovu. Kolem lodi hučelo noční moře a na obzoru se ztrácela tisíci světly osvětlená hora Kermel i s Haifou, která leží na jejím svahu.Naším útočištěm se stala horní paluba. Pod jednoduchým přístřeškem tu bylo několik laviček. Zabrali jsme místo, chvíli jsme ještě sledovali špouchající vlnky, ale čím dál více se moře nořilo do tmy, tím více nás 

Středozemní moře

  noční přístav v Haifě

přepadávala nuda. Spát se nám moc nechtělo, a tak jsme vyrazili prozkoumat loď. Bohužel záhy jsme narazili na místní, celkem luxusní prodejnu, jejíž tři čtvrtiny sortimentu tvořili lihoviny všeho druhu. To byla osudová chyba. Asi za 4 kyprské libry jsme koupili naší první lahev skotské a začali jsme se na horní palubě zahřívat. A protože jsme nebyli sami, kdo úspěšně nakoupil, bylo nahoře záhy veselo. První láhev vystřídala druhá, a protože Libor nepil, museli jsme vzniklé manku dohánět s Michalem....(matně si ještě vzpomínám, že jsme se skamarádili s nějakýma rusama....)

Ranní rozbřesk nás zastihl již nadohled od Limassolu - blížili jsme se ke Kypru. Jak se ukázalo, "nejdelší" část cesty je ta od okamžiku, kdy na obzoru uvidíme pevninu až do chvíle než doopravdy zakotvíme. V Limassolu jsme zakotvili asi v 8 hodin. Dostali jsme palubní propustky (pasy jsme měli uschovány v lodním trezoru) a vyrazili na krátkou prohlídku tohoto největšího kyperského města. Jak se ale ukázalo, kromě pěkné pláže tu nic přehnaně zajímavého není. Mě osobně pouze překvapilo, že se na ostrově jezdí vlevo jako v Anglii.

  Limassol

Šli jsme hlavní třídou plnou obchůdků a restaurací. Koupili jsme pár pohledů a někdo se šel prostě vykoupat do vln Levantského moře. Zhruba v poledne jsme se opět nalodili a naše Nissos Kypros vyrazila na nejdelší úsek plavby. Celé odpoledne a celé zítřejší dopoledne strávíme brázděním vln Středozemního moře...


Úterý...Dopoledne se severně od naší lodi objevuje vzdálený břeh Rhodos jsme viděli jen z paluby...turecké riviéry a několik malých řeckých ostrovů. Míjíme několik lodí a krátce po poledni se před námi objevují břehy ostrova Rhodos. Bohužel se dozvídáme, že se na prohlídku stejnojmenného krásného mětsta těšíme zbytečně. naše zastávka bude velice krátká a my nebudeme mít možnost vystoupit.A tak jsme museli starobylý Rhodos obdivovat jen z paluby - přístavní bránu, starobylé domy i krásné pláže - tady musí být asi nádherná dovolená. Naše cesta změnila kurz. Místo plavby do Atén jsme nyní zamířili na severozápad k nám doposud neznáménu ostrovu Patmos (proto jsme museli oželet návštěvu Rhodu).Byli jsme trochu naštvaní, ale to jsme ještě netušili, že za pár hodin objevíme skutečný rajský ostrov. 
 
Odpoledne již velmi pokročilo, když jsme se přiblížili k "pirátské" zátoce Patmosu v jejímž ohybu leželo malebné městečko Skala. Přístavní restaurace, obchůdky, pláže, zelení obrostlé návrší s dominantním klášterem. Odsud byl nádherný výhled na moře a celý ostrov. Navečer jsme ještě usedli na terasu malebné hospůdky a dali jsme si pořádnou řeckou večeři - souvlaki. Návštěva patmosu se stala jedním z nepřekvapivěších a nejpříjemnějších zážitků na naší cestě. nádherný ostrůvek PatmosVečer, když jsme odjížděli, jsme se s tímto malebným opstrůvkem jen neradi loučili, ale druhý den nás čekal poslední vrchol naší cesty - Atény...

Po ranním vylodění v pireu jsme se přesunuli do Athén, kde jsme si prohlédli Akropoli, městskou čtvrť Plaka s přilehlým Národním Pája na Akropoliparkem, náměstí Omonia s budovou parlamentua a také starý olympijský stadion. Odpoledne, po dokončení nákupů, jsme pak vyrazili směrem na poloostrov Pelopponés...

  Korintský průplav

Cestou na jsme si prohlédli Korintský průplav a potom jsme už podél pobřeží Korintského zálivu zamířili do Patrasu, kde náš čekala další, tentokrát pro změnu opět kyperská loď do Itálie. V Patrasu jsme si ještě stačili dát poslední souvlaki a pak už se smráklo a my jsme vyrazili na 22 hodinovou cestu přes Iónské moře...

Záverečné dva dny naší cesty si dovolím spojit, neboť v podstatě celý čtvrtek jsme strávili na lodi cestou přes Iónské moře do Italského přístavu Brindidi. Musím říct, že plavba na posledním úseku byla už hrubě nudná, navíc nám v noci nepřálo počasí - venku foukal prudký vítr (spát jsme dokonce museli v uzavřené příjezd do Brindisispolečenské místnosti, ačkoliv několik odvážlivců původně zkoušelo palubu). Ráno jsme ještě absolvovali dvě zastávky - v Igoumenitasu a na ostrově Korfu. Zbytek dne jsme strávili sluněním na palubě a zpočátku sledováním albánského pobřeží. Potom se pevnina definitivně ztratila a nám zbyly jen karty a sluníčko... V podvečer jsme dorazili do Itálie. Tady jsme udělali večeři a vydali se na dlouhou cestu napříč celou Itálií. Cestou jsme ještě viděli poslední chrám naší cesty - fotbalový stadion v Bari.

  rakouský motorest v Aplách...

Cesta rychle ubíhala. Italské dálnice, občas procházející tunelem, jsou pohodové, takže náš autobus uháněl ďábelským tempem tak, abchom byli co nejdříve v Brně. Minuli jsme Benátky (tam jsem se definitivně vzbudil) a po několika hodinách jsme zastavili za rakouskými hranicemi v motorestu na snídani. To už se autobus začínal tvářit, jako že se mu do Čech moc nechce, ale zatím jsme úspěšně pokračovali Rakouskem až k Vídni, kde nás však čekala definitivně neplánovaná přestávka. Závadu naštěstí podařilo zažehnat, tak že nás už za hodinku vítala po 23 dnech zase Česká republika....